LEBEDÍN

Jednou z prvních věci, kterou jsme na zahradě chtěli mít je kompostér.
Kompost je hrozně důležitý pro zahradu a je škoda vyhazovat zbytky do popelnice.

Rok v zahradě je za námi.

V listopadu se střídalo počasí jako na běžícím pásu. Ráno byly mlhy, které někdy trvaly celé dny, pár dní mrzlo až praštilo, pak se vystřídaly slunečné dny. Celkově byl listopad u nás na zahradě vlhký, šlo to poznat než jsme došli od auta na druhou stranu zahrady, měli jsme na botách samé bahno.

Pomalu se nám blíží konec sezóny. Je to vůbec možné, že říjen je už za námi. Říjen je jeden z nekrásnějších období. To listí na stromech jak se zbarvuje a padá. Ještě je příjemné teplo, kdy se dá být na zahradě a pracovat. Když je chladněji stačí si uvařit teplý čaj, udělat oheň nebo se zahřát při hrabání listí. Ale ve vzduchu je cítit příjemný vzduch.

Letošní září bylo krásné i když přišlo menší ochlazení.

Abych byla zcela úpřímná tak k tomuhle článků, mám absolutně málo materiálů.
Důvodu bylo několik, proč zahrada v srpnu byla opomíjená. Jedna jsme se pustili do rekonstrukce celé spodní části stodoly, dodělávali jsme příjezdovou cestu a stále jsme dodělávali na Zen domku střechu, podlahy a další věci a taky jsme na pár dní odjedli na menší dovolenou do jížních Čech, abychom si trochu od stavby pročistili hlavu.

Jelikož s opravou kamenné stodoly se to trochu táhlo a rekonstukce je na delší dobu, tak jsme se rozhodli, že na zahradě uděláme nějakou chatku, kde bychom mohli složit dočasně hlavu. Při projíždění internetu jsme narazili na několik firem, které nabízejí nějaká řešení, ale nic nám nepadlo do noty. Dokonce jsme už přemýšleli, že bychom si to postavili sami, vymysleli jsme si rozměry a nechali si na pile nacenit dřevo.
Jednoho dne jsme si vzpoměli na firmu OK Pyrus, kterou jsme navštivili v minulosti na veletrhu v Praze. Zavolali jsme jim, jestli třeba neprodávají jenom dřevo a nabídli nám ten Zen Domek, který byl tehdy vystaven na veletru.
Přišla pro nás velmi lákavá nabídka a zvažovali jsme ji dlouho a hodně, jestli to vzít.
Po pár telefonátech slovo dalo slovo a Zen domek jsme koupili.

Vyvýšené záhony na zeleninu byl můj sen. Mým cílem je mít na zahradě vyčlěněný kus země, která bude patří pěstování právě zeleniny.
Prostě mě to baví si vypěstovat vlastní zeleninu. Občas po práci si uvařím kafe a sednu si na záhony a kochám se, je to takový uklidňující pocit.
Babička s dědou měli kdysi velká pole a pěstovali si všechno sami, každé léto u nich bylo nádherné, sbírali jsme mandelinky na bramborách, sjela se celá rodina a sklízeli jsme ve velkém a skladovali zásoby na zimu. Lezli tam v polích po kolenou a občas nadávali. Ale tak chuť byla nepopsatelné, dodnes si pamatuju na chuť nových, uvařených brambor s máslem posypané pažitkou a kefírem či rajčat, které jsme hned dávali do pusy jako maliny.

Nevím, zda-li rekonstrukce koupelny je správný název. V kamenné konírně nikdy žádná koupelna nebyla, dodnes tu konírnu bereme spíše jako hrubou stavbu.
Podlahy ani stěny nemají žádnou izolační vrstvu. Nejsou tam zavedené ani inženýrské sítě.
V podstatě se jedná o stavbu nové koupelny.
V první části se podíváme na první stavební úpravy, které jsme provedli.

Kouplenu jsme spolu s architektem umístili do zadní pravé části přízemí domu.

Na fotografiích níže je vidět původní stav místnosti, jak jsme to koupili. V místnosti byl krb, který ale svou funkcí neplnil. Na podlaze byla podlaha z dřevotřísky, zdi byly nahozené omítnou a bylo tam jedno větší okno, které ale nebylo úplně původní.

Co jsme museli udělat v 1. fázi:
- odstranit omítky
- vyřešit prasklou klenbu s narušeným táhlem
- vykopat základ a odstranit původní skladbu podlahy do hloubky cca 40 cm
- renovace okna

Červenec byl oproti loňskému létu u nás vydatný na srážky. V podstatě na začátku června jsme napustili na zahradě bazén a v červenci jsme v něm nebyli ani jednou. Hlavně víkendy, kdy jsme trávili na zahradě nejvíce času nám propršely. Mělo to velkou výhodu, nemusela jsem zahradu zalévat, sama měla dostatek vláhy.

Co se týká prací na zahradě, tak červenec nebyl moc úspěšný. Celý měsíc jsme se věnovali našemu Zen Domku. Stavěli jsme ho svépomocí takže jsme mu věnovali hodně času. Zároveň jsme se pustili do rekonstrukce kamenné konírny a to koupelny a kuchyní s obývakem a dodělávali jsme příjezdovou cestu. Velkou část zahrady jsme měli převrácenou vzhůru nohama, pořád se něco bagrovalo a vznikly nám na zahradě zákopy.
Hodně času jsme strávili ve stavebninách a v zahradnictví jsem se za ten měsíc ocitla jenom jednou na chvílí a tak jsem rychle koupila ještě nějaké semena, která jsem vysadila.
Tráva rostla oproti loňsku rychleji a tak bylo potřeba sekat trávu. 

Když jsme pozemek koupili stála tam konírna či maštal, každý tomu dodnes říká jinak.
Na naší polovině pozemku, který jsme po rozdělění získali nám zůstala tato venkovská usedlost, která byla součástí hlavního domu, který ale zůstal druhým majitelům.
Konírna se vyznačuje typickými prvky a to klenutými stropy a nahoře býval seník. Zdi jsou velmi silné, mají 80 cm. Jsou to prostě bývalé stáje, důkazem jsou i komíny, které do dneška zůstali.
Předchozí majitelé spodní část v 70.letech trochu poupravili a z poloviny udělali garáž a z druhé poloviny jakési pokoje pro hosty s krbem.

Červen u nás patřil k měsícům velkého plánování. 
Jednak jsme dolaďovaly se zahradní architektou projekt na zahradu, který jsme v červnu doladili do zdárného konce a dále jsme řešili náš Zen domek.
Zen domek jsme koupili od firmy OK Pyrus, jako dočasné zázemí. Našli jsme společně s architektou pro něho i vhodné místo do zahrady.
Moc práce na zahradě jsme v červnu tedy neprovedli a zaměřili se hlavně na Zen domek.
Po zahradě nám totiž jezdil bagr a kopal základy pro domek. Sklízela jsem úrodu ze záhonu, vytvořili jsme nový záhon pro maliny, nasbírali bez a udělali si nový kompostér.

Konečně květen, je to jedno z nejkrásnějších období v roce a tvá jenom chvíli. Stromy dosahují svého vrcholu v květu, venku už je krásně teplo a všechno se zazelenalo.
V květnu nás čekalo hodně práce na zahradě.

Koupili jsme pozemek!

V dubnu přišlo oteplení, po sněhu ani památky a teploty se některé dny šplhaly až ke 20°C. Díky oteplení se stromy začaly probouzet a ke konci měsíce již většina stromů kvetla.

V březnu na zahradě by mělo být hodně práce.
Náš březen na zahradě se nesl ve znamení čištění zahrady. 

Než začalo léto stali jsme se vlastníky pozemku.
Představuji Vám tedy náš pozemek, který se skládá ze zahrady a zemědělské budovy.
Na pozemku nejsou žádné sítě ani příjezdová cesta, po rozdělění pozemku jsme o ni přišli. 
 Aby toho nebylo moc tak v prvním článku Vám představím naši zahradu.

V dnešní době se snad bez projektu neobejdete. Nejen, že ho potřebujete v bance při žádání hypotéky, ale hlavně pro řemeslníky, stavitele a pro sebe, tedy pro svou potřebu.

Projekt Vám zhotoví architekt, tady je velmi důležitá volba, měl by to být člověk, který Vám sedne a budete tzv. na stejné vlně, někdo kdo vytuší vaše nápady a dokáže se vcítit do vašich představ.

My jsme na takové člověka měli štěstí, paradoxně jsme se s ním poprvé setkali již dřívě, ještě něž jsme měli Lebedín. Pokud si vzpomínate na článek o našem hledáním, tak první schůzku jsme s našim architektem vedli právě na prvním favoritovi. Čas uplynul a my jsme se potkali znovu na jiném místě, již v jiné situaci...

Naše první schůzka s architektem v Lebedíně