ZAHRADA první seznámení a první léto

Než začalo léto stali jsme se vlastníky pozemku.
Představuji Vám tedy náš pozemek, který se skládá ze zahrady a zemědělské budovy.
Na pozemku nejsou žádné sítě ani příjezdová cesta, po rozdělění pozemku jsme o ni přišli. 
 Aby toho nebylo moc tak v prvním článku Vám představím naši zahradu.

Zahrada je veliká až nás to trochu zaskočilo s rozlohou cca 2200 m2. První seznámení se zahradou bylo trochu děsivější, rostla na něm metrová trává plná klíšťat, první léto jsme jich ze sebe lovili opravdu hodně. Na zahradě bylo spoustu stromů, většinou ovocných, které ale byly staré a neplodily. Zahradu lemovalo několik lísek, které také neplodily. Původně zahrada sloužila jako ovocný sad, který se postupem času asi likvidoval a tak na něm zbylo hodně pařezů.
O zahradu nikdo několik let nepečoval a tak si vedla svým životem, množily se nálety a když někdo posekal trávu, tak tam zetlela a o zeleném trávniku nebylo ani památky.
Jako první jsme museli zahradu posekat, abychom se na ni mohli dostat. Neměli jsme žádné vybavení a tak jsme scháněli v okolí lidi, kteří by takovou zahradu s velkou trávou byli schopni posekat a našli jsme. Trávu posekali, poté si ji naložili na vlečku a odvezli zvířatům.V podstatě to byla hezká akce, zapojili se i lidi z okolí a pomohli nám.










Zahrada se nachází na svažitém pozemku, takže když jsme léto chtěli trávit na zahradě ve stanu marně jsme hledali rovnou plochu, nakonec jsme malinkou část nějak upravili, ale na spaní na zemi to nebylo, byly jsme prostě z kopce a tak jsme spali na nafukovacích matracích, kde to nebylo zase tak poznat. Stan jsme nakonec na zahradě měli celé léto a záři, až ke konci září, kdy se ochladilo jsme stan sbalili. Myslím, že po tomhle 3 měsíčním stanování na zahradě už žádný kemp nechci dlouho vidět.

Jelikož na pozemku nebyla vykopaná studna ani zavedená elektřina, nakoupili jsme si kananystry a pokaždé jsme si je doma naplnili vodou a používali k vaření či umytí.

Naštěstí jsme léta předtím docela kempovali takže jsme měli výbavy dost. Stačilo nějaké nádobí, plynovou bombu na kafe či čaj a takhle jsme přežili celé léto.  Z palet jsme si udělali stůl a vzali z domů staré křesílka a bylo.


Bylo to jedno z nejteplejších lét za poslední dobu. Každý den bylo teplo a sucho, déšť byl v nedohledu a naše trápení jakou sekačku bychom měli na zahradu koupit jsme vůbec nemuseli řešit. Víte co, ta tráva vůbec nerostla. Za celé léto jsme sekat vůbec nemuseli.
Z práce jsme měli možnost si na zahradu dovézt sudy, takže jsme je umístili pod okapy stodoly a čekali na déšť. Jenže ty okapy byly samozřejmě děravé a špinavé, jeden víkend jsme je vyčistili a za pomocí souseda špatná místa vyměnili a co bylo potřeba opravili.
Každý déšt byl proto v létě velkým svátkem.




Abychom si mohli opéct nějaké maso na grilu či špekáčky, začali jsme na zahradě kopat místo na ohniště. Hned to vaření z malé plynové bombičky se přesunulo na lepší úrověň. Koupila jsem si i kotlík na oheň, takže v létě u nás frčely kotlíkové guláše.




Na konci léta jsme vyřešili i kadibudku a tak jsme měli i záchod. Postavili jsme i provizorní sprchu kolem stromu.


To léto hrozně rychle uběhlo a my jsme zde trávili každý víkend, každé volné odpoledne. Snažili jsme se s tou zahradou něco udělat, abychom tam měli alespoň nějakou část trochu uklizenou a hezkou.Strašně rádá na to léto vzpomínám, ikdyž to bylo velmi náročné s logistikou, s jídlem, mytím a vším možným, tak právě možná díky tomu jsme si to užili.








Na konci léta jsme si pořídili kompostéry, natáhli houpací síť, dětem pořídili trampolínu, protože se na zahradě docela nudili a nějak jsme fungovali.


V září, kdy malinko polevila vedra jsme začali na zahradě sadit první stromy.


Malý bagr nám vybagroval plochu za stodolou a postupovali jsme malými kroky dále.



V zahradě jsme umístili zónu na zpracovaní dřeva, protože díky sousedům máme velkou zásobu dřeva.

Myslím, že za to léto se nám podařilo zahradu trošku zregenerovat. Je to sice ještě s ní na dlouho, ale už se na další zvelebování těšíme a máme spoustu nápadu jak s ní dál.







Asi se ptáte, když je na pozemku stodola, proč jsme si nějaké zázemí neudělali v ní?
Ale o tom zase příště....Kde Vás seznámíme s naší STODOLOU.

P.S. Legendární foto po 3 měsících to balíme...


Okomentovat

LEBEDÍN. Theme by STS.